Březen 2014

25.3.

25. března 2014 v 10:41
Ahooj...:)

Tak jako se neustále mění počasí, jeden den máme sluníčko a druhej den vichr, div mě neodfoukne, stejně tak se mění moje nálady...Jsem např. s kámoškou a pociťuju doslova euforii, najednou mě nějaká blbost rozhodí a moje nálada se blíží k depresi...jeden den bych hory přenášela a druhej den jsem vyšťavená a na vše rezignuju...kromě těhle výkyvů mám i takovou tu normální náladu...

Snažim se s tim něco dělat, protože mě to ubíjí...

Hodně mě teď naplňuje praxe ve školce. Tolik mě to tam baví! A ty prťata mi dodaj vždy energii. Jsou zlatý. Miluju je a oni milujou mě. :D Vždycky mě obklopěj a chtěj se se mnou mazlit. Kromě tohohle potěšení mě prostě baví dělat učitelku. Ráda se věnuju výtvarnejm a pohybovejm činnostem. V těhle chvílích totiž neni čas na přemýšlení, který se netýká školky a je potřeba se naplno věnovat dětem. Hotová terapie. :D
Máme tam holčičku, která je Ruska a česky se naučila hlavně ve školce. Na první pohled byste neřekli, že má nějaký řečový vady a že má maminku, která neni Češka. Jenže když s ní komunikujete víc a porovnáte ji s ostatními předškoláky, její nedostatky se odhalí. A tak s ní pracuju, trénujeme slovíčka, která ještě neumí a stavbu vět. Tahle činnost mě taky baví a naplňuje. :)

a teď fotky z mobilu (pořád z toho starýho :/)

13.3.

13. března 2014 v 20:36
Sedim. Koukám na monitor a nevim. Jak začít? Co napsat?
Byla to potřeba. Nebylo to náhlý rozhodnutí. Trochu mě to mrzí. Ale bude to takhle lepší.
Převezměte si to jak chcete a domýšlejte si taky co chcete.
Vlastně to pasuje nejen na jednu věc, která se v mym životě děje.

Včera jsem byla na bruslích. A to po straašně dlouhý době. Bylo to supr a já jsem ráda, že jsem vyrazila. Snažim se neustále něco podnikat, protože jinak mam splíny jak hrom. Když teda nespim.

Minulej víkend jsem byla u maličkejch bratříčků. Toho staršího D. (4 r.) mi bylo tak líto... Vlastně mi bylo líto všech. Obou bratrů a jejich mámy. Problémem je můj otec. Oni by mohli mít taak hezkej rodinnej život! Proč je tam musí furt terorizovat??! Ve staršim bratříčkovi vidim sebe, když jsem byla malá. Tátovo ,,výchova´´ na něj působí úplně stejně. Nechci to tak. :( Je úzkostlivej, výbušnej, přecitlivělej, moc nejí,...vždy objevim další věc, která mě jako malou a jeho spojuje. Vidim se v něm. Přesně taková jsem byla já. Ale tátovi asi nikdy nedocvakne, že by na svý syny a manželku neměl za každou pííííí..... křičet. Je nepoučitelnej. Po tom všem nezmoudřel a zůstal stejnej. Povaha. Furt jen kritizuje, zakazuje, ví vše a nejlíp...
No, dorazilo mě, když jsem si všimla obrázku, kterej D. namaloval. Byly na něm 4 hlavy. Dvě nahoře a dvě dole. Ta jedna dolní byla ještě v kruhu. D. mi to vysvětlil. Je to jeho mladší bratříček T., když byl ještě u maminky v bříšku. Nad ním je tedy maminka, která se usmívá. Vedle ní D...kterej se taky usmívá. A pod ním táta. A ten se mračí. Ptam se ho: proč se mračí? D.: protože je pořád naštvanej a kříčí...
Mladší bráška T. má odmala problémy s vyprazdňovánim. Jejich máma je psychicky v pr...
Achjo...tohle nechci...