22.9.

22. září 2015 v 16:49 |  Německo

ahoooj!

Rozhodla jsem se s vámi podělit o život, který tu rok prožiju.
Zřejmě se budou činnosti dost opakovat.

O co jde?

Už dlouho bylo mým snem bydlet nějaký čas v německy mluvící zemi. Už několik let mě něco táhne k Německu. Strašně se mi tenhle cizí jazyk líbí. Od ZŠ se němčinu učim, ale jsem stále na úrovni pokročilého začátečníka. :D

Kromě toho se ve mně vzbudila obrovská potřeba - osamostatnění se. Je mi čerstvých 24 let a bydlím stále s maminkou. Vždy jsme na sobě byly závislé. Pociťovala jsem úzkosti, když jsem byla bez ní. Rodiče se rozvedli, když jsem byla malá. Máma si našla přítele, který se se mnou nebavil. Ale fyzicky mi neubližoval. Ona mě vodila za ručičku. Ok, spoustu věcí jsem si v životě vyřizovala sama, ale byl to pro mě problém. Nebyla jsem samostatná a kromě toho ve mně rodina vypěstovala hrůzu z lidí. Velmi se to zlepšilo, ale jako malá jsem byla nejšťastnější, když jsem si hrála sama. V kolektivu ostatních dětí jsem se cítila nejistě a úzkostně. Místo, kde jsem se cítila bezpečně, byla rodina. Dodnes tomu tak je. Avšak změnilo se to, že už se tam necítím tak dobře. Je to proto, že členové mé rodiny se mnou jednají jako s dítětem. Neustále mě kritizují a buzerují. A proto pro mě bylo v poslední době utrpením žít s mámou pod jednou střechou. Mrzelo mě to. Mám jí tolik ráda. Ale když vám POŘÁD říká, co máte dělat, vy to uděláte a ona vás zkritizuje, není to příjemné. Stal se ze mě vystrašený člověk s nízkým sebevědomým. Otupělá a bez energie. S nechutí se do něčeho pustit. A s nejoblíbenější činností spánku. Protože si důsledek výchovy, kterou na mě ostatní prováděli, uvědomuju, snažím se na tom pracovat. Věděla jsem, že pokud od rodiny odejdu, něco se změní. A bude to rozhodně pozitivní.

Přišel můj čas. Dokončila jsem školu. Hurá! Nyní je velká příležitost v mym životě. Odprostit se od těch, které mám tolik ráda. Využiju toho, že jsem svobodná a nemám závazky. Teď je ten nejvhodnější čas. Cítím, jak to ve mně vře - déle bych to tu nevydržela - nemůžu se dočkat, až opustím svůj domov a vyletím jak pták ze svého hnízda!

A je to tu. Už nejsem v ČR.
Od soboty bydlím v domě, kde mám svůj pokojíček, ve kterém trávím minimum času. Jsem aupair. Žiju tu se Slovenkou, jejím manželem, který je Němec a dvěma chlapečkama (1 a 4,5 r).


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 22. září 2015 v 20:38 | Reagovat

Wow!! Obdivuju tě za to, žes to tak otevřeně napsala a za tvou dospělost:) Je skvělé, že si to tak uvědomuješ všechno :) ať se ti daří!!:)

2 Lů | Web | 23. září 2015 v 12:41 | Reagovat

Já tě moc obdivuju za to, že jsi dokázala odejít. Určitě to bude skvělá životní zkušenost! :)
Naučíš se ještě lépe německy, osamostatníš se atd. Určitě to bylo dobré rozhodnutí.
K úspěšnému ukončení školy moc moc gratuluji. Taky těším, až to budu mít za sebou, ale ještě rok. :( :D
Doufám, že se ti tam líbí a bude líbit i dál. :) Těším se na tvé další články a zážitky. :)

3 Rezzy Rezzy | Web | 26. září 2015 v 12:09 | Reagovat

Páni, máš pravdu, to je opravdu velká příležitost a určitě to bude super zkušenost :) Moc ti fandím!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama