17.10.

17. října 2015 v 17:16 |  Německo


Tak jsem tu dnes měsíc.
A jak vypadá můj den?
Většinou následovně:
-> Vstávám před 7. hod. ráno, abych byla v 7. v kuchyni.
Vyndavám umytý nádobí z myčky.
Připravuju snídani pro chlapečky a maminku. A pro mě. Ale většinou to jim při poklízení kuchyně. :D Tzn. stírám linku, dřez, otírám skříně, poklízím rozházené hračky...Nebo krájím brambory apod. na oběd.
Po pů 8. jde ten starší chlapeček do školky. Mně předá Jana mladšího, se kterým si hraju, nakrmím snídání. Pak si zase hrajeme. Asi po dvou hodinách, co se vzbudil a já vidím, že je unavený, dávám ho do kočárku a jdeme ven. Jezdím s kočárkem, dokud neusne. Pak si buď sednu na lavičku nebo pokračuju v chůzi.
Když se vzbudí, jdeme domu.
Následuje svačina, hraní, přebalení...
Málokdy připravuju oběd já, protože musim důkladně dohlížet na malýho. A tak to připraví Jana.
Pak zase ven.
Oběd.
No, jsem opět s Kubou. Po 15. hod. přijde Štefan. Tak bývám buď s oběma nebo jen s Kubou či mám třeba na hoďku volno. Pak pokračuju v hlídání do 18-19. hod. nebo jdu na kurz.
Někdy hlídám i večer, zatim do 21. hod.
-> Jinak po hlídání, kdy následuje mý volno, se jdu osprchovat, poklízim pokoj, dělam si masku, jsem na pc, čtu a jim. :D
V sobotu nebo neděli mívám po obědě do večera volno a to buď odpočívám v pokoji nebo jdu do města. Sama samotinká. Teda, už jsem byla i s německým kamarádem, ale to je taková historka veselá...:D Prostě si večer čekám na tramvaj a najednou ke mně přiběhne kluk, který vypadá ještě mladší, než já, že se mu líbím, tak za mnou musel jít. Tak jsme se dali do řeči, vyměnili číslo a o týden později zašli do mekáče. :D Pořád jsme se smáli, připadala jsem si jak zfetovaná. Moje němčina je na tom fakt blbě. :D No, další týden jsme se zase sešli v mekáči. Vybafl na mě u pokladny, když jsem si kupovala zmrzku a povídá mi: Co kdybys mi koupila kafe, když ti dělám učitele němčiny? Jsem mu totiž minule říkala, že je můj učitel němčiny a on to vzal asi doslova. :D Ehm. Tak jsem mu to koupila a cítila se divně. :D A za něho taky, ale on byl kupodivu v klidu a pak si na kafi šmakoval. :D Od té doby kamaráda nemám. :D
Tak, to by bylo asi vše, co jsem chtěla napsat. :D Příště se rozepíšu buď o jiných věcech, jaký je to na kurzu, jak to zvládám, co s malým dělám...anebo popíšu, co jsem dělala...jak se mi bude prostě chtít. :)
Mějte se hezky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucie Lucie | Web | 17. října 2015 v 19:36 | Reagovat

Ty jo, to to utíká.
Musí to být asi náročný celé dny takhle hlídat... ale líbí se mi náplň tvého dne. :)
To s tím německým kamarádem mě pobavilo. :D :D Pěkný příběh. :D

Já ti klidně hned řeknu, jak to s R. bude pokračovat. :D Budu k němu pořád chodit cvičit a představovat si, jaký by to bylo s ním být. :D Takhle to bude pokračovat, dokud si někoho nenajde... pak si to představovat asi přestanu. :D Jinak kolem třiceti mu je, přibližně. :D

2 Melly Melly | Web | 19. října 2015 v 8:49 | Reagovat

Zdá se mi ale, že sis už docela zvykla, ne?:) A je skvělé, jak to tam zvládáš!:)
Jinak snad brzy najdeš možnosti, jak to tam o svém volném čase i nějak prozkoumat, třeba jen s blbou mapkou města:) Vím, že se samotné asi nějak nechce (mě by se nechtělo!), ale může to být fajn:) v kterém městě vlastně přesně jsi?:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama