7.4.

7. dubna 2016 v 13:10 |  Německo

čauko..:)


Dnes mám od 11 hod. volno, tak jsem si pořádně vyluxovala pokojík a ostatní místnosti, pořešila něco s kamarádkou a jsem na pc. Mám v plánu si tak na 2 hod. lehnout. Tedy přesněji - číst si a spát. Já to prostě miluju. Zrovna čtu Hovory s T.G.M. od Čapka a vůbec se nedívím, že měli lidé Masaryka tak rádi. Je neuvěřitelné, co zažil, dokázal, jak byl pro věc zapálený. Ty jeho upřímné názory na svět, filozofování. Vzdělanost. A prý byl hrozně stydlivý a před každou přednáškou, v níž mluvil, se nervoval. :-D Opožděně si studuju informace, které bych měla dávno vědět. Škola ve mně ale neprobudila zájem natolik, abych se tomu věnovala nebo aspoň vnímala výklad látky.
Pak půjdu do fitka a na kurz němčiny. Před měsícem začal nový kurz, tak je nás tam víc. Jsem za to ráda. Ale stále jsem tu opuštěná. Vlastně mi to ani tolik nevadí. Vystačím si sama. :-D Ale občas mám chvíle, kdy bych chtěla s někým vyrazit ven, výletit, na kafe. Párkrát jsem byla v muzeu nebo na kafi, jídle se spolužákem, který pochází z Thaiwanu. Neumí vůbec německy, takže veškerá komunikace probíhá přes google nebo ,,rukama nohama´´. Je milý. Má manželku a dítě. Ani se nemusíme bavit a pořád se smějeme, protože děláme blbosti. :D Taky jsem se párkrát sešla s Čechem, který ode mě bydlí daleko. Šlo čistě o kamarádství. Navštívili jsme spolu pár pěkných míst. Říkám si, že by bylo nejlepší tu mít kamarádku. Jenže obzvlášť pro mě není jednoduchý se s nějakou spřátelit. Zkouším najít lidi přes net, jenže tam se mi ozývaj jen samý nadržený chlapy..:( Ale doufám a věřím, že se situace změní...
Kubíček (rok a půl) dělá obrovský pokroky. Asi před týdnem jsem s nim byla poprvé venku. Jakože nebyl v kočárku a ťapkal po trávě. Bylo to rozkošný... Zkoumala jsem s ním svět. Je to zlatíčko. Ten druhý taky. Je tak chytrý! Mám je oba moc ráda.
Cítím se šťastná. Po většinu času. Ale samozřejmě na mě někdy přijou chmurné chvíle. Bývá to v situacích, kdy hlídám. Takže mě to naštěstí většinou rychle přejde, protože na mě děti přenesou radost ze života.
Ona je upřímná, ale taky falešná. Manipuluje se mnou. Necítím se v její přítomnosti dobře.
Ještě, že tu jsou ty děti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Melly Melly | Web | 7. dubna 2016 v 20:43 | Reagovat

Je škoda, že tam nemáš na to výletování nějakou kámošku:) ale třeba ještě najdeš..:)
Upřímná, ale falešná? To musí být boj to stále rozpoznávat:(

2 Lucie Lucie | Web | 16. dubna 2016 v 13:14 | Reagovat

Čtení je super, těším se, až dostuduji a budu mít čas si půjčit knížky, které chci a číst si něco, co není povinné. :)
Člověk se stejně naučí nejvíc sám.. mimo školu. Hlavně si vyhledává informace, které ho doopravdy zajímají. :)
Taky mi přijde, že jsem taková.. opuštěná. :D Sice jsem v ČR, ale jak žiju sama, jsem většinu času zavřená úplně sama na pokoji.. a jako vystačím si, ale občas mi to leze na mozek už.
Neumím si představit komunikaci s někým, s kým bychom neuměli žádnou společnou řeč. :D Víš, jak to myslím. :D
Jsi dobrá, že se domluvíte a že se spolu k tomu ještě zasmějete. :)
Kamarádku se ti snad podaří najít! Někoho takovýho potřebuje každý. ;)
Skvělý je, že máš k dětem takový vztah a dávají ti radost do života.
Akorát mě mrzí, že ona je taková. :/

Joo, konečně jsem si šla pročíst články a něco taky okomentovat. :D :))

3 Ev. Ev. | Web | 22. dubna 2016 v 1:07 | Reagovat

Já bych chtěla jet někam do ciziny na delší čas, ale strašně se děsím toho, co tu píšeš. Že si nenajdu nikoho, s kým bych trávila čas. Já když jsem sama, tak jsem strašně nemožná a nedokážu skoro normálně fungovat. V Česku taky nemám skoro nikoho a je mi z toho na nic. Nevím, jestli by to odjezd někam pryč nějak zlepšil. Držím pěsti, ať si brzo někoho najdeš! :) (možná už jsi i našla)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama